Přírodní nebo umělé materiály – mikroplasty kolem nás
Produkce plastů ve světě neustále roste a s ní i jejich koncentrace v přírodě a v našem nejbližším okolí. V posledních letech výroba plastů – tedy převážně výrobků z ropy – přesahuje 300 milionů tun ročně. Plast se stal běžnou součástí našeho života. A právě proto často zapomínáme, že s sebou nese i odvrácenou stranu.
Dnes už je téměř zbytečné připomínat, že mikroplasty najdeme na vrcholcích nejvyšších hor, v nejtemnějších hloubkách oceánů i na odlehlých ostrůvcích daleko od civilizace. Zarážející však je něco jiného: jak rychle a nenápadně se mikro‑ a nanoplasty hromadí přímo v lidském organismu.
Nevidíme je pouhým okem, a tak je často nevnímáme. Nejde přitom jen o nás, ale i o naše děti a vnuky.
Mikroplasty v lidském těle
Podle studií publikovaných ve vědeckém časopise Nature Medicine se mikroplasty překvapivě nejvíce neukládají v játrech či ledvinách, ale bohužel v mozku. Množství drobných částeček polyethylenu – nejrozšířenějšího plastu na planetě – se mezi lety 2016 a 2024 zvýšilo přibližně o 50 %. Konkrétně z cca 3 500 mikrogramů na gram tkáně v roce 2016 na téměř 5 000 mikrogramů v roce 2024. Takový nárůst během pouhých několika let je skutečně alarmující.
Interiér jako skrytý zdroj
Zvlášť nepříznivé je prostředí našich domovů. Právě v interiérech se mikroplasty uvolňují z oblečení, bytového textilu, nábytku a dalších předmětů, které nám zpříjemňují život a na které jsme si zejména v posledních třiceti letech zvykli.
V uzavřeném prostoru se mikroplasty jen obtížně rozptylují. Velkou část z nich proto vdechujeme, polykáme s potravinami nebo přijímáme s tekutinami. Jaké budou dlouhodobé dopady na naše zdraví, zatím věda zcela přesně neví. Objevují se však úvahy, že starší generace, které byly mikroplastům vystaveny až v pozdějším věku, mohou být náchylnější k demenci. U mladších, vystavených mikroplastům od dětství, se hovoří o vyšším riziku mrtvice či infarktu už ve středním věku.
Malá rozhodnutí, která mají smysl
Plastům se dnes nelze vyhnout úplně. Každý den však můžeme udělat drobná rozhodnutí, která mají pozitivní vliv na naše zdraví a mohou snížit množství mikroplastů v našem těle.
Pomáhá pravidelné a důkladné větrání. Velkým přínosem je také omezení pití vody z plastových lahví – jedna plastová lahev totiž může uvolnit přibližně 110 000 až 400 000 částic mikroplastů do jednoho litru vody.
Přírodní materiály v každodenním životě
• Pečivo – balení chleba nebo rohlíků do mikrotenového sáčku nejen snižuje kvalitu pečiva, ale zároveň do něj uvolňuje velké množství plastových částic. Lněný pytlík kw138 na pečivo je příjemnější na dotek, trvanlivější a především zdravější.
• Záclony a závěsy – syntetické materiály mohou působit dokonale, ale po celou dobu své životnosti uvolňují do domácnosti mikroplasty, které neustále dýcháme. Lněné záclony kw5 nebo jemné batistové záclonky kw4 jsou přirozenou a zdravější alternativou. Totéž platí i pro závěsy kw1 – bavlněné a lněné varianty nejsou jen otázkou estetiky, ale i zdraví.
• Ložní prádlo – spát v povlečení z mikroplyše či jiných syntetických látek, jejichž základem je ropa, může být ekonomicky lákavé. Z hlediska zdraví však nikoli. Lněné povlečení kw8 je přirozeně prodyšné, příjemné na dotek a díky antiseptickým vlastnostem lnu i mimořádně vhodné pro citlivou pokožku. V posteli strávíme zhruba třetinu svého života – o to víc by nám mělo záležet na kvalitě prostředí, ve kterém spíme.
• Úklid a kuchyně – pamatujete si, že naše babičky myly nádobí hadříkem, nikoli syntetickou houbičkou? I dnes se vyrábějí mycí hadry a lněné utěrky kw137 z přírodních materiálů. Nádobí po nich není jen čisté na pohled, ale s velkou pravděpodobností neobsahuje zbytky mikroplastů, které by se jinak mohly dostat zpět do našeho těla.
Začněme doma
Každý z nás může udělat alespoň něco – třeba právě u sebe doma. Volba přírodních materiálů je malý krok pro jednotlivce, ale významný krok pro zdravější prostředí nás všech. A to rozhodně není málo.